Předtím, než mě všichni odsoudíte a uděláte si kvůli tomuhle na mně obrázek, že jsem fetka, kouřím, piju, atd. Tak vás musím zklamat, bohužel neprovozuju ani jedno z toho. Prostě se mi jen tohle zdobení těla líbí, stejně tak i tetování. Ale zase nic se nesmí přehánět a taky né každému to sluší. A ano, možná vám dívky, nebo i chlapci s tímto piercingem připadají, jako že se chtějí podobat dobytku, ale nemusíte hned někoho odsuzovat. Třeba tomu člověku tenhle piercing sluší, JEMU se líbí, a když mu někdo řekne:" Sundej to, vypadáš jak kráva." Nebude to pro něj dvakrát nejpříjemnější..
Na začátek něco o tomhle typu piercingu. Je to název pro piercing nosní přepážky. Kdyby někdo nevěděl, kde ji hledat, tak pokud si malinko strčíte prsty do obou nosních dírek, tak ta slabá kůže, přes kterou cítíte jedním prstem ten druhý, tak to je ona. V téhle části se nenachází žádný nerv, který by se při vpichu mohl poškodit, proto je tento druh piercingu poměrně "bezpečný."
Tenhle piercing se mi vždycky strašně líbil. Až jsem si prostě jednou ve čtrnácti, vím, že je to dost brzo, řekla, že ho prostě CHCI! A tak jsem si jednou "na tajňáka" koupila podkovičku do nosu. Podkovičku právě proto, abych s kroužkem nevypadala "jako kráva.." Ještě jsem si skočila do lékárny pro kanylu, koho by to zajímalo, tak pro růžovou, s průměrem 1,2 mm. Pak ještě pár nudných postupů - dezinfikování (jak náušnice, tak jehel), psychická příprava, atd. A večer jsem šla na to. O tomhle piercingu jsem se předtím dočetla to, že bolest je buď skoro nulová, nebo obrovská. Doufala jsem samozřejmě v tu první možnost, no bohužel. Navíc jsem si, ani nevím, jak se mi to povedlo, propíchla vlásečnici. To byla teprve legrace! Běhat po pokoji s napůl zapíchnutou jehlou v nose a hledat víc kapesníků, zatímco mi z nosu crčela krev proudem. Nakonec se mi to krvácení nějak zastavit povedlo a jehlu jsem propíchla skrz. Pak jsem úspěšně nandala náušnici a s třesoucíma se rukama zašroubovala koncovou kuličku. Byla jsem na sebe hrdá a připadala jsem si jako naprostá frajerka! :D
Následovala fáze hojení a starání se o ranku. Nejlepší nápad, co jsem kdy dostala, byl ale ten, že jsem si ten piercing píchla v prosinci. A dva dny na to.. Kdo to klepe? Že by rýma? Ta mi znepříjemnila život na dalších 14 dní. Myslela jsem, že se mi kvůli tomu hojení prodlouží, ale nakonec úderem posledního dne 6. týdnu, jako kdyby to můj nos měl spočítané, byl konec. Konec každodenního desinfikování a máčení nosu ve slané vodě, díky čemuž máte pocit jako byste se dobrovolně topili v moři.. Měla jsem zpátky svůj zdravý nos.
A co ti rodiče? Jeden z důvodu proč jsem do tohohle piercingu šla tak brzy byl ten, že pokud máte podkovičku, můžete jí jednoduše převrátit dovnitř do nosu. Ze začátku to sice není nic příjemného, ale rozhodně se to hodí například k utajení před rodiči, anebo když jdete na nějakou společenskou událost, kde by zrovna piercing nebyl příliš vhodný. Jenže po čase mě už nebavilo ho schovávat, chtěla jsem vykřičet do světa, že ho mám! A že jsem si ho zvládla píchnout sama, a dokonce i rovně! Tak jsem se jednou večer odhodlala, že to rodičům řeknu. Šla jsem za mamkou, hrdě jsem se před ní postavila a přímo před ní jsem si ho vyndala z nosu. Nebojte, žádné násilí se nekonalo, mám velmi tolerantní maminku. První, co mi na to řekla ale bylo: "Vypadáš, jako kráva." Dík mami ♥
Poslední, co bych k tomuhle chtěla říct je, že pokud se Vám něco líbí, nemusí to být piercing, ani tetování, třeba jen jiný účes, nebo bláznivé tričko, nebojte se ho nosit, nebo si nechat ostříhat vlasy jen pro to, že máte strach, co si o vás ostatní pomyslí. Je to koneckonců jejich věc. Pokud se to líbí Vám, tak proč ne? Buďte sví!
PS: Nepíchejte si piercingy sami! Je to nebezpečné. Já jsem prostě jen hazardérka, co měla štěstí.
Mějte se krásně ♥